Jdi na obsah Jdi na menu
 


[14] Ztracená duše

Cítím se býti ztracená
v myšlenkách,
v domněnkách
zmatených a plných touhy.

Touhy po tvé přítomnosti
nekonečné
skutečné
naplňující mou prázdnou duši.

Duši, která se pomalu rozpadá
jako domeček,
domeček z karet
popsaných černým fixem.

Fixem nesmazatelným,
píšícím nejasně
mlhavé věty,
asi se rozplynou do temnoty.

Do temnoty mých tajných snů
podivných
vášnivých
ukrývajících se mezi řádky.

Tak čti, prosím, pozorně…

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář