Jdi na obsah Jdi na menu
 


[1] Ukryté nitro

16. 3. 2013
Sedím tu v okovech smutku,
to však nikdo neví vskutku.
Schovávám se za masku radosti,
která mě z okovů doufejme odprostí.

Nikdo nezná mé trápení,
každý myslí si, že jsem šťasná,
to je však jen pouhé zdání,
má duše je již téměř prázdná.

Topím se v mých snech,
v nesplnitelných snech,
na kterých stále slepě lpím
a dál věřím svým hloupým lžím.

Měla bych to snad měnit?
Nemám k tomu důvod.
Nesmím to lehce podcenit,
sny jsou mého štěstí jediný původ.

Nic jiného mi nezbývá
než čelit realitě, jenž se odkrývá,
slzu navždy dusit v oka koutku
a v sobě dál nosit břemeno 
chmurného nekončícího smutku...

a dál si snít o všem možném i nemožném...
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(Ejmy, 22. 9. 2013 14:12)

Proste perfektne, dokonale a uzastne :3 mas talent... :)

Re: :)

(Shireen, 25. 9. 2013 18:19)

Děkuji moc :)